Jarní slavnost

Obraz jara a Velikonoc je velkým mezníkem v celém koloběhu ročních svátků. Spící příroda s probouzí k novému rozkvětu.

Samotné Jarní slavnosti předchází vynášení Morany, symbolické ukončení zimy.

V den slavnosti se ve třídě vyčlení jedna část, kde se z barevných látek tvoří 'tunel'. Je to symbolická cesta tmavým prostorem (zima), která se postupně prosvětluje a rozjasňuje víc a víc (jaro). Končí v druhé části třídy, jarně vyzdobené květinami, hedvábím a pentlemi na jarním stole uprostřed. Okolo jsou nachystané židličky či polštářky. Nechybí ani hudební nástroje.

Jedna maminka, přestrojená za maminku Zemi, sedí uprostřed tunelu, v místě, kde se trochu lomí, aby na ni nebylo z žádného místa vidět. Jejím hlavním atributem je ošatka zrníček obilí.

Děti si nejprve mohou květináčky s paní učitelkou nazdobit a z poloviny naplnit hlínou.

Všichni se tiše sejdou na začátku cesty u tmavé části tunelu. Nyní paní učitelka vypráví příběh o obilném zrníčku a jeho cestě ke slunci: zrnko se obětuje na chléb pro lidi. Vydává se na neznámou cestu. Je uloženo do tmavé země, kde jakoby umírá, ale tu najednou se probouzí v nové formě. Ze zrnka vzniká rostlinka. Zraje v nový klas. Pohádka dodá dětem odvahu a sílu.

Postupně jedno dítě za druhým prochází cestou – tunelem, kde od maminky Země dostane do svého květináče zrníčka obilí. Postupně se všichni usadí v kruhu a poslouchají jemné tóny lyry. Přicházejí další odvážní kamarádi, kteří prošli 'cestu'. Zrnka se zasypou zbylou zeminou a zalijí se. Nakonec se všichni usadí a společně zpívají jarní písně.

Květináče si děti odnesou domů a dobře o ně pečují. O Velikonocích se těší na zelené osení, kterému samy dopomohly na svět. Jsou obohaceny o smysluplný obraz – zážitek Velikonoc.